Městys Radomyšl

Miloslav Novotný

2012-10-17 18:21:34

* 17. 6. 1894, Radomyšl (u Strakonic), † 22. 12. 1966, Strakonice

Prozaik, literární historik a bibliograf, kunsthistorik, překladatel
Otec byl lékařem. Novotný vystudoval gymnázium v Písku (maturita 1913) a češtinu a němčinu na FF UK (PhDr. 1920 prací Kritická činnost Jaroslava Vrchlického). 1921–1924 byl tajemníkem Svazu osvětového (pozdější Masarykův ústav pro národní výchovu) v Praze, od 1922 externím redaktorem Národních listů, od 1924 knihovníkem Národního muzea. Spolu s Josefem Volfem zde založil Literární archiv a roku 1927 se stal jeho správcem. Od 1937 přednášel souběžně dějiny knihoven a knihtisku na Státní knihovnické škole v Praze. 1939 byl jmenován zemským muzejním radou, 1941 prozatímním správcem a zároveň vedoucím Literárního archivu a 1945 přednostou knihovny Národního muzea. 1951–1955 působil jako vědecký pracovník Ústavu pro českou literaturu ČSAV, poté odešel do důchodu.



Velmi aktivně Novotný působil v českém literárním životě jako člen vědeckých společností, dále Spolku českých bibliofilů (od 1938 místopředseda, od 1948 předseda). Redigoval časopisy Republika (1919), Zpravodaj Družstevní práce (1923), Kulturní zpravodaj (1924–1929), Český bibliofil (1929–1942), Literární rozhledy (1930–1931), Rozhledy po literatuře a umění (1932–1938), Literární noviny (1937–1938, 1946–1949), Časopis Národního muzea (oddíl duchovědný 1946–1947). Řídil knižnice Živé knihy (1923–1930), Nesmrtelní (1927–1930, s Václavem Poláčkem), Generace (1928–1930, vše Družstevní práce), Nová bibliotéka (1924–1926), Byblis (1925), Blaník (1924–1941, vše Kvasnička a Hampl), Národní klenotnice (1939–1952, Evropský literární klub), Ottovy nové knihy (1934–1935, Ottovo nakladatelství), Marginálie (1944–1950, s Karlem Jánským, Orbis), Literární příloha Prácheňského kraje (1924–1926). 1922 byl spoluzakladatelem vydavatelství Družstevní práce, jemuž dal první literární program, 1937–1950 externím učitelem a zkušebním komisařem na Státní knihovnické škole v Praze. 1947–1948 byl též literárním poradcem v Ottově nakladatelství. Kromě časopisů, jejichž byl redaktorem, publikoval od 1918 v Národě, Národních listech, Cestě (od 1929 divadelní referát), České osvětě, Lidových novinách, Zvonu, Lumíru, Rozpravách Aventina, Činu, Panorámě, Kmeni, Českém slově, Kulturní politice, Tvorbě, Národní politice, Magazínu Družstevní práce, Prager Presse, Nivě, Pestrém týdnu, Dělnické osvětě, Kultuře doby, Literárním světě, Rudé záři, Národním osvobození a mnoha dalších odborných časopisech i v denním tisku. Po válce publikoval v periodikách: Rudé právo, Literární noviny, Mladá fronta, Květy, Lidová demokracie aj. Používal pseudonymů Cauchemare, Erik Milnar, Jean de la Mornay, Jiří Hlídek, Jiří Hrubý, J. Skalský, Karel Jesenský, Petr Souhrada, Zdeněk a mj. šifer Dr. Mil. Ný, Dr. M. N. , J. Ný, J. N-ý, Mil, Mil. , Milný, MilNý, Mil Ný, Mil. Ný, -minov-, mn, mn. , mn-, -mn. -, m. n. , MN, M. N. , MNR, M. Ný. , n, n. , -n-, N. , ne, Ný, Ný. , vl. , -vn-, vý. , x, ý, -ý. , -z-.

Hlavním přínosem pro českou literární vědu byla Novotného činnost literárněhistorická, zaměřující se zejména na národní písemnictví 19. století. Celoživotní bibliologická praxe i přístup k pramenům v knihovně Národního muzea měly vliv na metodu jeho vědecké práce, založené na pozitivistickém shromažďování dokumentů a zpřístupňování bibliograficko-životopisných údajů, rezignující většinou na hlubší analýzu literárního vývoje a kulturních souvislostí. Pramennou povahu mají studie máchovské (Portrét K. H. Máchy, K. H. Mácha, poutník romantický), zejména však řada prací souvisejících s životem a tvorbou Boženy Němcové (Božena Němcová, Božena Němcová a světská krása, Josef Němec, rodák novobydžovský, muž B. Němcové). Zásadní místo v Novotného vědecké činnosti zaujímá práce editorská. Rozhodující zásluhu měl na kritickém vydání sebraných spisů Boženy Němcové a Jana Nerudy, uspořádal a vydal též podstatnou část díla Karla Havlíčka, Zikmunka Wintra, Josefa Hory, Rudolfa Těsnohlídka a Jiřího Wolkra. Veškerý dostupný materiál o Němcové a Nerudovi se pokusil shromáždit v nedokončeném souboru dokumentů Život Boženy Němcové a Život Jana Nerudy. Edičně významné bylo také vydávání výborů z české obrozenecké poezie a prózy, lidových kramářských a jarmarečních písní, ruské bohatýrské epiky, textů Starého zákona aj.
Řadu let se Novotný časopisecky věnoval divadelní kritice, přičemž dramatický útvar hodnotil především jako literární dílo. Okrajový charakter měly autorovy počáteční beletristické pokusy (povídky pro bibliofily Ďábelské limity, Svízele bibliografovy, Skon knihovníka Merlína), významnější byly překlady z němčiny, francouzštiny a italštiny (Harald Höffding, Bernhard Kellermann, Johann Wolfgang Goethe, Gustav Flaubert, Niccolò Machiavelli aj. ).


BIBLIOGRAFIE
Beletrie a práce o literatuře: Ďábelské limity (PP 1928); Svízele bibliografovy (P 1928); Komedianti (F 1928); Zápisník Anny Prinerové (P 1930); Žena a kůň (P 1930, pod pseud. Jean de la Mornay); Dvě kurzivy ze Slovenska (soukromý tisk, 1931); O písni písní (prospekt, 1931); O Jiřím Wolkrovi (studie, 1932); Skon knihovníka Merlína (P, vlastním nákl. , 1933); Po stopách Jiráska v Litomyšli (E 1933); Portrét K. H. Máchy (studie, 1936); Kristus Pán v Čechách (ke kresbám J. Konůpka, 1937); Amilův Konípek (P 1938, pod pseud. Petr Souhrada); Nové kapitoly o Boženě Němcové (1938, in V. Tille: Božena Němcová, 4. vyd. ); Návrat Karla Hynka Máchy (studie, 1939, s J. Malým); Vánoční sen kupce Sindibáda (P, bibliofilie1939); Božena Němcová (obrazová monografie, 1941, s F. Kubkou); Nižegorodský dragón Bohumil Havlasa (komentovaná montáž dokumentů, 1941); Karel Hynek Mácha, poutník romantický (studie, 1944); Božena Němcová a světská krása (studie, 1948); Pomněnky vatavské (studie, 1959 in František Ladislav Čelakovský, básník Vatavy, + B. Janoušek + J. Kotalík); Ratibořice a Červený Kostelec (přednáška, 1961); Rodný domek F. L. Čelakovského (studie, 1964); Josef Němec, rodák novobydžovský, muž Boženy Němcové (studie, 1965, + J. Smrčka); Radomyšl kdysi a dnes (studie, 1965); Božena Němcová (přednáška z r. 1962, b. d. 1965, rozmnož. ).
Práce o výtvarném umění: Jan Konůpek (skica, 1930); Ilustrátoři (studie, 1931); Karel Svolinský (studie, soukr. tisk, 1931); Václav Mašek. Nedokončený portrét (monografie, 1932); Exlibris Napoleonica (text k obr. publikaci, 1933); Jan Konůpek. Ex libris a příležitostná grafika (studie, 1933); Knižní grafika J. Konůpka (1934, rozšíř. otisk z Českého bibliofila 1933); Knižní značky Zdenky Braunerové (studie, 1938); Fotomontáže aneb Cituplné obrazové laterny magiky k potěše rodiny Klírsko-Zodiacké (textový doprovod, 1945).
Překlady: A. de Gobineau: Opatství typhaineské (1923, s J. Jírou); G. Casanova: Soliloque d’un penseur – Samomluva myslitelova (1925); G. Flaubert: Salambo (1926, s F. V. Krejčím); H. Höffding: Dějiny novověké filozofie (1926); Několik zpráv ze života G. Bodoniho (1926); G. Bodoni: Manuál typografický (1928); N. Machiavelli: Mandragora (1928); Voltaire: Panenka z Orleánu (1928, pod pseud. Jiří Hlídek); P. Louÿs: Tři dcery své matky (1930); Restif de la Bretone: Poctivé umění tiskařské (1930); A. Döblin: Valdštejn (1931, s L. Drůbkem a V. Svobodou); J. W. Goethe: Maršál Bassompierre (1932); Marehurehu. Sbírka legend a pověstí z Tahiti (1932, z franc. překladu, pod pseud. Jiří Hlídek); R. Rolland: Život L. N. Tolstého (1932, s M. Kalašovou); B. Kellermann: Město Anatol (1933); O. Uzanne: Strašidla v knihách (1933); J. Giono: Zelené mládí (1934); A. Zweig: Spor o seržanta Gríšu (1938, s F. Vavřínem).
Účast v týmových pracích: Československá vlastivěda, 7. Písemnictví (1933, též redig. , s dalšími); Ottův Slovník naučný nové doby (1930–1943).
Příspěvky ve sbornících: Ročenka knihtiskařů (1931); Národní muzeum 1818–1948 (1949, též přisp. studií Knihovna Národního muzea 1818–1948, i sep. ) aj.
Uspořádal, vydal a redigoval: Sborník pro ex libris (1923–1925, i přisp. ); J. Neruda: Trhani a jiní chudáci (1923) + Básně (výbor pro ml. , 1924) + Listy Jana Nerudy Aničce Tiché (1926) + Z listáře Jana Nerudy (1932) + Sešit veršů lyrických z pozůstalosti (1937) + Klasobraní z novoročních fejetonů (1940) + Druhý sešit z pozůstalosti (1944) + Obrázky ze života pražského (výbor, 1947) + O sobě, o jiných (výbor, 1948) + Feuilleton o 1. máji 1890 (1950) + O zlatém člověku (výbor 1950) + Život Jana Nerudy. Dopisy a dokumenty (1951–1956, 4 sv. , nedokončeno, jen do r. 1864) + Rok Jana Nerudy v datech, obrazech, zápisech a poznámkách (1952) + Rád bych byl při vás (výbor, 1952) + Dopisy 1, 3 (1963, 1965); F. L. Čelakovský: Ohlas písní ruských (1926); Pět let Družstevní práce (1927); K. J. Erben: Poklad (1927) + Kytice z pověstí (1938); K. H. Mácha: Máj (bibliof. , 1928); Almanach Jindy a nyní na jubilejní Svatováclavský rok 1929 (1928, s B. Vavrouškem); Erotika českého obrození 1780–1850 (1928, pod pseud. Jiří Hrubý); XIV. aukce: Knihovna Arnošta Procházky 3 (soupis, 1928, s. K. Zinkem); Z pamětí Josefa Němce, manžela B. Němcové (1928); B. Němcová: O Marišce a jiné pohádky a pověsti (1929) + O zlatém kolovrátku a jiné pohádky a pověsti (1929) + Princ Bajaja a jiné pohádky a pověsti (1929) + Zápisník Boženy Němcové z let 1851–1855 (bibliof. , 1929) + Cesta k Slunci a k Měsíci a jiné pohádky a pověsti (1930) + Dobré kmotřičky a jiné pohádky a pověsti (1930) + O ptáku Ohniváku a mořské panně a jiné pohádky a pověsti (1930) + O tom šuhaji, co se nebál, a jiné pohádky a pověsti (1930) + O Zlatovlásce a jiné pohádky a pověsti (1930) + Babička (1937 a další vyd. ) + Poznámky B. N. (1939) + Rozpomínky z mládí (výbor z korespondence, 1940) + Patero dívek (výbor, 1941) + Dobří lidé (výbor pro ml. , 1950) + Listy 1–4 (1951–1961) + Život Boženy Němcové. Dopisy a dokumenty (1951–1956, 6 sv. , nedokončeno, jen do r. 1856) + Cesta přes Vídeň a Prešpurk na Sliač (ze zápisníku 1855, 1955) + Chýše pod horami a jiné povídky (1962); G. Boccaccio: Rozprávka o jeptiškách (1929); J. Jeník z Bratřic: Písně krátké lidu českého obecného (1929) + Dvě kuriozní zprávy o společenském i nespolečenském životě v Praze na rozhraní 18. a 19. století (1929); Samson (podle textu Kralické bible, bibliof. , 1929); Píseň nejpřednější z písní Šalamounových (1930); Písničky jarmareční většinou výpravné a vesměs starodávné ze sbírek knihovny Národního muzea (bibliof. , 1930); Eva a Agar (výbor textů ze Starého zákona, 1931); Český bibliofil (prémie SČB, 1932–1934); Ročenka Rozhledů po literatuře a umění (1932, 1933); Ruské byliny (1934); 180 let Lobkowiczkého vinařství na Mělníce 1753–1933 (neprodejný tisk, 1933); K. Havlíček: Kniha veršů (1934; 1960 s tit. Básně) + Život s pochodní v ruce (1940) + Havlíčkovy synovské listy ze studií (1941) + Cesta na Rus (1947) + Plamenem veselým (výbor, 1950); Pouť českého herce (dopisy J. K. Tyla, 1935); R. Těsnohlídek: Den (1935) + Rozbitý stůl (sbírka veršů z pozůstalosti, 1935) + Liška Bystrouška (1937); Ezop Václava Hollara (1936); Kresby K. H. Máchy (bibliof. , 1936); K. H. Mácha: Život a dílo (katalog, 1936); Patero vzpomínek na K. H. Máchu (1936); J. E. Purkyně: Básně (výbor, 1936); Urbánkův sborník (1936); J. A. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce (1937); Emanuelu z Lešehradu k 15. listopadu 1937 (sb. prací, 1937); T. G. Masaryk zemřel 14. září 1937 (1937); J. Volf: O starých českých sběratelích knih (bibliof. , 1937); Umělecká beseda v Praze (faksimile dokumentů, novoročenka, 1937); J. A. Komenský: Labyrint světa a ráj srdce (1937); Kristus Pán v Čechách (bibliof. , 1937, kresby J. Konůpek); Mikuláš Galanda (1937, s J. Zatloukalem); Naše umění v odboji (1938); F. Palacký: Dějiny národu českého (1939, 6 sv. ); J. Arbes:



Autor: Městys Radomyšl ©