Městys Radomyšl

SDH Radomyšl

2012-04-25 09:36:15

Hasiči byli, jsou a budou vždy spolkem, který zachovával a udržoval staré zvyky a tradice. Spolkem, který chránil majetek a zdraví spoluobčanů. Spolkem, který byl a je nositelem kulturního dění na venkově. Členové sboru byli a jsou i dnes příkladem pro ostatní, připraveni pomoci v jakékoliv situaci, při požáru, živelné pohromě a na žádost obce svou prací pomáhat k rozkvětu obce. I my se dnes snažíme navazovat na slavnou historii sboru dlouhou již 126 let, proto je naše činnost bohatá jako za našich předků před lety.
A jak to tenkrát všechno vlastně začalo?

Podnětem k tomu byl zejména zákon o požární policii z roku 1876, který ukládal obcím povinnost činit ve své působnosti všechna opatření potřebná k zamezení požárů.
Je velmi zajímavé, že první impuls k založení sboru byl dán – a teď cituji: přátelským rozhovorem malého sice, ale velmi čilého bruslařského spolku někdy v roce 1882 ne-li dříve. O tomto spolku kromě zmínky v kronice nevíme vůbec nic.
Ovšem vůle k založení spolku byla. A byla asi velmi silná, ale sama o sobě by nestačila. Tehdejší kaplan Vojtěch Králíček získal pro hasičskou věc rytíře Daubka z Oseka, který slíbil poskytnutí stříkačky, dříví na cvičiště, ale hlavně morální podporu. Potíže ovšem trvaly. Jistě si nemůžeme myslet, že budoucí zakládající členové vesměs řemeslníci nebo zemědělci měli zkušenosti s vedením knih nebo úřední pošty.
Zkušenosti byly tedy získávány i v okolí – např. v Blatné či Horažďovicích. Výsledkem všech těchto příprav byla schůze, podle kroniky v měsíci srpnu 1882.

Kronika neuvádí přesný datum, ovšem uvádí jmenný seznam zakládajících členů. Nejmladšímu bylo 17 nejstaršímu 40 let. Byli to všichni zemědělci a dělníci, zedníci, obuvníci, truhláři, jako kuriozitu je možno uvést povolání zhotovitel hudebních nástrojů.
Všechny tyto přípravy byly konány v r. 1882 a k tomu, aby se věc podařila byli využívání různí přátelé českého hasičstva.
A tak i v Radomyšli se sešlo, 20 bujarých mladíků k službě hasičské schopných, kteří se všichni s nadšením vyslovili pro založení sboru a získali další členy, takže při založení hasičského sboru dne 25.2.1883 bylo celkem 52 členů. To je tedy oficiální datum založení našeho sboru. V kronice je uvedeno jako zaražení sboru.
Zakládajícími členy výboru v roce 1883 byli:
Jana Janouš, hospodář-předseda, Vojtěch Králíček kaplan – místopředseda, Václav Kovář – hospodář-jednatel, Jan Slanař kupec-pokladník, Karel Klecan soused, František Zelenka – krejčí, František Koubovský – obuvník.
Prvním velitelem sboru byl zvolen Václav Kovář.

O tehdejší finanční situaci je smutno vyprávět. Peníze prostě nebyly. Dva členové tehdejšího sboru – p. Zelenka a p. Klecan se nabídli – a teď budu citovat: že půjdou od domu k domu vybírati příspěvky na pořízení potřeb hasičských, což skutečně nejbližší neděli vykonali, sebravše na hotovosti 15zl.30kr.Aby bylo vůbec možno sbor učinit životaschopným museli se tzv. upsat – tj. poskytnout určitý peněžní obnos všichni kdo mohli – jednak dárci, jednak přispěvatelé.
Díky rytíři Doubkovi, který byl štědrým dárcem finančních prostředků nutných k činnosti sboru byla roku 1886 slavnostně koňským potahem dovezena ve Vídni z koupená ruční stříkačka, která je dodnes majetkem sboru a její původní stav a funkčnost kterou naši členové ukazují při různých příležitostech je důkazem poctivě provedené práce kovářů, truhlářů a dalších řemeslníků, kteří se na její výrobě podíleli.


O několik let později bylo členy výboru rozhodnuto o zakoupení koňským potahem taženého výsuvného žebříku od firmy Smékala a syn Praha Smíchov s podmínkou, že plně vysunutý žebřík musí dosáhnout k hodinám umístěným ve věžičce radnice, které se nacházejí ve výšce přibližně 12 metrů. Do dnešní doby je i tento historický a unikátní žebřík plně funkční a při ukázkách obdivován všemi přítomnými.

Celokovová ruční stříkačka tažená koňmi byla zakoupena okolo roku 1900 a i tato stříkačka je k vidění při slavnostních příležitostech.
První velká slavnost byla uspořádaná v roce 1910 na které byly uděleny 13 členům medaile za více jak 25letou činnost. O tři roky později 30.3.1913 byl ustaven při sboru odbor jinošské družiny čítající 10 členů. Do konce první světové války se sbor rozvíjel podle svých možností. Účastnil se všech tehdejších oficiálních slavností – např. zádušních mší za korunního prince Rudolfa, za císařovnu Alžbětu atd.
Na konci války měl sbor zhruba 30 členů, ovšem do toho nejsou započteni čestní a přispívající členové. Obec měla v té době 125 domů a asi 700 obyvatel. Přišel 28. říjen 1918 vyhlášení samostatnosti ČSR a otevřela se nová kapitola v životě požárního sboru v Radomyšli. Členové se aktivně a s velkou účastí zúčastňovali všech veřejných, hasičských i kulturních akcí a všech župních a okrskových cvičení.
V roce 1933 byla konána oslava 50letého výročí založení našeho sboru. Jubilejní 50. výroční valná hromada byla konána 5.března a druhý den pak pokračovala slavnost spojená s veřejným vystoupením a předvedením ukázky hašení požáru. Uvážíme-li, že to bylo uprostřed hospodářské krize, pak účast uniformovaných hasičů- přes 400 lidí byla vynikající. Vyvedlo se i počasí, takže slavnost byla hodnocena jako velmi úspěšná. Z finančního výtěžku bylo pořízeno nové železné leziště, které sloužilo i jako sušák hadic. Bylo umístěno před zbrojnicí, která stála vedle pomníku padlých v ulici Na Rybníčku a které se v místním slangu říkalo Hasičská kolna.
Celá historie

Autor: Městys Radomyšl ©